2013 Cuba Jamaica

 

 

Cuba and Jamaica pictures - Tady jsou fotky z Kuby a Jamajky                                                                                                  Back to main page - Zpátky na hlavní stranu

 

Life is beautiful ! těmito slovy se s námi vždy loučil po svém proslovu programový ředitel v divadle na  lodi Louis Cristal společnosti Cuba Cruise  , se kterou jsme týden obeplouvali  Kubu . A Kuba je také nádherná . Nejen příroda , ale i lidé , které jsme na svých toulkách po tomto karibském ostrově potkali . Buď jsme měli štěstí , anebo jsou všiichni zde , poznamenaní  Fidelovým komunismem , nenároční , uctiví , slušní a hlavně nevnucují cí se tak jako ve všech podobně chudých zemích .  Tak , jako lidé měli blíže k sobě i u nás v podobné době předmnoha  lety , tak i tady to člověk tak cítí . A negativní stránky represívního režimu nevnímá , neb má na rozdíl od místních relativně plnou peněženku  , takže pokud je třeba něco na příděl , cizinec si to může koupit . Ne ale všechno , většina věcí je domácí produkce , takže takovou Coca Colu tady v obchodě nenajdete . A také minimum věcí z Číny , což je na jednu stranu dobře ,  na druhou  ale když jsme chtěli koupit našim klukům třeba takový plastový kýblíček s lopatičkou na pláž , nebyl k mání .

V jednom vědeckém časopise jsem také četl , že cestování v čase nebude nikdy možné . Pokud pojedete ale na Kubu , možné to je . Vrátíte se tak do minulého století , do doby , kdy po Americe jezdila opravdu krásná auta kolem roku 1960 a současně se vydáte do roku 1980 , tedy do doby , kdy u nás v česku kromě škodovek nejezdilo nic jiného než žigulíky , moskviče a volhy ..  neb silnice jsou plné právě aut z těchto dvou období . Opravdu malý zbytek pak tvoří nově dovezená  japonská a korejská auta . A když k tomu přičtete na dnešní  uspěchanou dobu to zvláštní , pomalé a uctivé chování  místních lidí , které ještě nepoznamenal mammon dnešní  doby , kdy se každý honí  jen   za pěnězi a potom zase za penězi , máte dokonalý obraz Kuby . Kubu ovšem nepoznáte z dvoutýdenního pobytu v kubánském Cancúnu – Varadera . Ani když si k tomu dokoupíte zájezdy do Havany či někam na den do přírody . Je to totéž , jako byste byli v all inclusive resortu , třeba v dominikánské Punta Cana , či ve zmíněném Cancúnu či Acapulcu . To se vám maximálně všechno slije dohromady , Kuba , Mexiko či Dominikánská Republika  … A až padne Fidel , první , co zmizí z Kuby kromě rudé hvězdy ve vlajce budou právě ta stará krásná auta , které si bohatí cizinci rozeberou a také padnou ty normální , mezilidské vztahy …

Na Kubu letíme z Rijádu přes Frankfurt , kde si dáváme odpolední stopover abychom měli alespoň něco málo z letošních vánočních trhů a vánoční atmosféry . Vlak – metro  jede přímo z letiště , kam se vracíme po ubytování se v hotelu nedaleko letiště , až do středu města , trvá to slabou půlhodinku . Vánoce , alespoň ty konzumní , na vás dýchnou, jen co vyjdete z podzemní  stanice . Vůně svařáku , perníků , klobás a dalších pochutin se na vás hrne z každého stánku . Jdeme na hlavní náměstí , které je doslova přecpáno stánky . A lidmi . Je podvečer a  nedá se ani projít . Kluci se svezou na velikánském kolotoči , který  je uprostřed náměstí , my dáváme svařák a klobásy , kupujeme nějaké drobnosti a jedeme zpátky na hotel . Neb ráno nás čeká předlouhý let se sesterskou společností  Lufthansy , Condor , do Havany . Předlouhý píšu proto , že bude trvat 11 hodin , zatímco zpáteční z pro mě nepochopitelného důvodu jen  hodin 9 . Naštěstí je to let přes den , takže není problém  se spaním , při zpáteční cestě Ivča patrně záměrně zvolila let na 25.prosinec , takže letadlo zpátky je poloprázdné , kdo by taky o Božím hodu někam letěl , takže v tomto nočním letu máme pro sebe 4 trojsedačky úplně na konci letadla , lepší než v byznysu … Na havanské letiště , které  vzdáleně připomíná  to na Havaji , kde se check in prováděl pod palmami , tady mají alespoň  menší  příletovou  halu . Imigrační úřednice je na nás hodně přísná , když jsme se nahrnuli všichni k okénku a říká nám , že máme přijít po jednom , vysvětluji jí , že dvouleté dítě nemůže přece přijít samo , tak jdeme aspoň po dvou .  Vedle ní  spí druhá úřednice , s hlavou zabořenou do stolu , vítejte v socialismu . Čekáme na zavazadla a dávám se do řeči s malým Kubáncem , který svou vizáží a chováním až moc připomínal našeho kamaráda Milana z Bahrajnu a který když zjistil , že jsem odkud jsem ,  začal mluvit kostrbatou čestinou . Studoval tam hodně dávno , 2 roky na ČVUT  v Praze , teď ale bydlí v Miami a jede za rodinou . Vyzvídal jsem informace  o Kubě , povídal , jak je na Kubě bezpečno  ,  i v noci … ale doporučil mě , ať si tady v hale hlídám yavayadla . Tak jsem se tomu usmál .  Kočárek – golfky pro Tobíka , došly z letadla poničené , reklamuju tu v reklamačním oddělení ještě v příletové hale , poslali mě přímo k přepažce Condoru v hale odletové . To , že v hale odletové Condor nemá pobočku a jejich letadlo letí až za 5 hodin a nikdo tadz další minimálně 2 hodiny nebude  a zpátky do příletové haly se nedostanete , je jen jeden z mnoha střípků jak se zbavit nepohodlného cestujícího v socialismu ….Z letiště bereme prvního taxíka , který se namane , starý žigulík 2103 , usmouváme cenu na 15 CUC , což je místní specialita , teda ty CUC . Kubánci se svým socialismem došli tak daleko , že si doma založili vlastní měnu pro cizince , neb americký dolar je stále na blacklistu  a příjmy domorodců jsou prabídné , průměrný plat je něco kolem 450 Korun v přepočtu … Ve směnárně vám sice dolary vymění , ale je na ně zvláštní 10 procentní  přirážka k stabilním 8 procentům, které si berou z jiných měn . Takže jen ukážete na přepážce dolar , a už ho máte o 18 procent slabší … Proto jsme měnili Eura , bylo i po těch jejich srážkách o něco málo silnější než jejich CUC ( konvertibilní peso ) , zhruba 1,3 ku jedné .  Na Kubě jsou co se týče ubytování dvě možnosti . Buď hotel a nebo casa particulare , bydlení v soukromí . I v socialismu se tady může od jisté doby podnikat . Volíme to druhé , neb tak lépe poznáte místní . Hned v první v centru staré Havany na nás čeká  milý pár , máme dva pokoje  a mezitím velkou koupelnu s vanou , kterou Tobík , když uvidí a ví , že se blíží Vánoce , tak se nás zeptal , jestli je to ta vana na kapra …. takže se v klidu všichni vyspíme až do nějaké 4 hodiny ranní , kdy už máme dospáno , neb v Evropě , odkud letíme,  je už 10 ráno . Za tmy vyrážíme do ulic údajně bezpečné Havany ,  pouliční osvětlení funguje jen u hlavních cest , všude tma  , naštěstí  je úplněk .  Páťa se nás ptá , jestli tady sluníčko  nechodí  ? Za rozbřesku se už touláme po korniši a východ slunce vychutnáváme u hlavní katedrály , kde není vůbec nikdo , kromě holubů . V betlémě vedle katedrály chybí  v kolébce Ježíšek , klukům je to divné . O dvě ulice dál leží na zemi uprostřed ulice mladý kluk s velikým balvanem uvázaným hrubým spagátem u nohy . Na židličče vedle něj sedí starší pán . My lámanou španělštinou a on podobně znějící angličtinou nám vysvětluje , že od noci čeká na příjezd policie , neb ten kluk ukradl z jesliček právě toho Ježíška . Krásný příklad pro naši mladou generaci . Ráno projdeme téměř všechny  pamětihodnosti staré Havany a při cestě zpátky k ubytování  u Kapitolu , který by jako z oka vypadl tomu americkému , prohlížíme zaparkovaná krásná stará americká auta čekající na své zákazníky , aby je povozily po Havaně . Je jich tam spousta , stačí vybrat barvu , model . Staré Cadillacy , Buicky , Fordy , Plymouthy … Domlováme prohlídku města , domorodci nabídnou samo že částku k vyjednávání ,  nakonec za 10 dolarů 9 vlastně 10 CUCů ) bereme Cadillac z roku 1957 , který nás povozí hodinu po městě na místa , která jsme zatím neprošli  a pak nás ještě zaveze na nejbližší  bílou pláž Playa del Este asi 20 kilometrů východné od Havany . Neb naši mladí by další toulání po městě asi již nezvladli , tak hezky to Ivča naplánovala . Moře čisté , spousta lidí . Byla to také první na poslední z mnoha pláží Kuby ,  kde po pláži směl chodit nějaký místní prodejce něčeho . Prodával kubánský rum , který nalil do čerstvě otevřeného kokosu s mlékem,  kterému nešlo odolat .  Takže ne jak všude jinde ve světě  , kde vám stále nutí doutníky ( Dominikánská  Rep .) , sluneční brýle a klobouky ( Filipíny ) , trička a masáže ( Thajsko ) atd atd .. V tom má Kuba výhodu . Vůbec  ani na ulici či kdekoli jinde vám nikdo nic nenutil . A pokud jste opravdu  chtěli koupit nějaký suvenýr  , od toho byla tržiště , která byla všude . Pláž navíc hlídal policista , protože to byla hotelová pláž , na kterou ale má přístup kdokoli , stačí si pronajmout slunečník a lehátko . Další výhoda Kuby . Ať se jedná o pětihvězdičkový resort  , pláž je vždycky veřejná , na rozdíl od zbytku světa . Dvě místní mladé holky se dali do řeči s opravdu staršími pány někde ze Západní Evropy , jakmile si k nim přisedly a začali se bavit ( patrně o hrátkách na později ) už ten jediný policajt nelenil a přivolal posilu , holky měli po kšeftu a páni po radosti . Takže tady tomuto obchodu pšenka nekvete . Krásný oranžový Caddilac , který nás sem přivezl a jehož jsme si domluvili za 8 CUC na zpáteční cestu ve smluvený čas opravdu přijel  a zavezl nás nejdříve k našemu ubytování  a pak na korniche , kde jsme se navečer procházeli a najedli . V přístavu už byla zaparkovaná  veliká loď , se kterou obeplujeme Kubu během týdne , byla to totiž pro tuto loď vůbec první plavba kolem Kuby a loď připlula přes Atlantik ze Středomoří . Takže kluci už byli řádné natěšení … Na druhý den ,

15.prosince , brzy ráno v 6.00 jsme si domluvili opět náš oranžový Cadillac za cenu 40 CUC  , aby nás zavezl do nejkrásnějšího národního parku Karibiku , údolí Vignales , údolí , kde se pěstuje ten nejlepší tabák pro ty nejlepší kubánské doutníky Cohiba , Monte Cristo či Romeo y Juliet .. V 6.15 všichni sedíme v autě , přičemž velké kufry jsme si nechali v case , místní nám to umožnili i přesto , že už tam spát nebudeme a jen si je za dva dny navečer vyzvedneme . Takže jedeme nalehko . Hned kousek za Havanou se dostáváme do opravdu husté mlhy , Ivča mě přesvědčuje , ať to obrátíme . Naštěstí jsem nepovolil  , a po třech hodinách jsme na výhledu do údolí . Je opravdu krásné , strmé skalní stěny , které nazývají mogoty , vystupují  z nekonečných políček tabáku , mezitím palmy královské , které jsou národním stromem , všechno nádherně zelené . Jedeme se ubytovat ,  zastavujeme ale na malém náměstíčku přímo ve Vignales  a už nás chytla místní naháněčka na výlety a ubytování , za 20 CUC pokoj  a za 30 CUC 5ti hodinový výlet na koních po údolí . No nevemte to . Je co se ubytujeme , už na nás čeká jiný člověk , aby nás zavedl za koníky  , kteří jsou hned za vesnicí  směrem ke skalám , Ivča má svého koníka Negrita , já si beru k sobě do sedla  Tobíka a Páťa jede s našim průvodcem . Po necelých dvou hodinách jízdy v sedle v nádherné přírodě  zastavujeme u staré stodoly mezi tabákovými plantážemi . Vevnitř nás čeká Humberto , mladý domorodec , který farmu převzal po svém otci a zasvětcuje nás do výroby doutníků . K tomu nám nalije kubánský rum do kokosového ořechu , kde předtím ještě vymačkal grep , pomeranč a kdoví co ještě , takže za chvilku má doutník v puse na pár šluků i Patrik . Poprvé kouřit doutník v oblasti , kde se pěstuje slavná Cohiba , za dozoru rodičů , to se mě v mém mládí nepovedlo . Já dostal v 6 ti letech takový výprask od taťky , že jsem do nynějška zapřísahlý nekuřák .. Protože je odpoledne  a jsme de facto v tropické oblasti , spustí se na dvě hodiny takový liják , že jsme rádi kde jsme . Alespoň se toho o výrobě tabáku a také o Kubě leccos nového dozvíme . Navíc Humberto je bavič , takže o zábavu je postaráno . 90 procent své produkce musí  prodat za směšnou cenu státu ( pokud dobře vzpomínám , dostane 40 místních pesos , tedy ane ne 2 CUC za balik sušeného tabáku velikosti půl pytle cementu a váhy kolem 2 kilogramů…. ) , která z jeho tabáku vyrábí výše jmenované slavné značky doutníků . Deset procent si může nechat  pro vlastní potřebu , ke kouření či prodeji turistům. Po dvou hodinách jedeme už ale zpátky , měli jsme původné namířeno k nějaké jeskyni , takže to necháme na zítra , kdy byl plánován pěší výlet s průvodcem.

16.prosince ráno vysvětlujeme naší průvodkyni , že včera z výletu moc nebylo , teda toho koníkového , takže nám dovoluje výměnu pěšího opět za koníky . Tentokrát ale Páťa už si vede svého vlastního koníka , na což je moc pyšný , že ho poslouchá na slovo . Zato Ivčin Negrito se kousek před Humberovou stodolou trochu splašil , respektivě zamířil k ní takovým tryskem , že jsme si všichni mysleli , že to Ivča neustojí . Jen co Negrito našel své obvyklé parkovací místo před stodolou , zklidnil se , Ivča seskočila a šli jsme na druhé kolo Humbertového vyprávění  o tabáku …Tentokrát jsme neodolal a koupil od něj ručně dělanou cedrovou krabičku 20 ti doutníků , abych měl co rozdávat doma v Česku a koneckonců , abych měl co kouřit na lodi při západech slunce na širém Karibiku . Jen tam , jinak jsem opět nekuřák …. Do stodoly přisli nějací Poláci , Holanďané , bylo tam opět veselo , takže jeskzni jsme tentokráte vynechali ne kvůli dešti , ale kvůli odjezdu zpátky do Havany , neb večer nám odplouvala naše Cuba Cruise na týdenní plavbu okolo Kuby . Původně jsme chtěli jet autobusem , dle referencí  na Trip Advisor společnost Viazul  je spolehlivá , kvalitní a levná . Při obědu nás ale jeden z domorodců přesvědčil , že autem to bude o něco rychleji a za stejnou cenu , tak jedeme tentokráte  ne veteránem , ale starým peugotem , s malou zastávkou ve  vyhlášené botanické zahradě ve Vignales  , směr Louis Cristal , což je jméno naší lodi v Havanském přístavišti u Plaza Di San Francisco . Na loď se sice mohlo už od rána , ale buďte na lodi , když můžete jezdit na koni po Vignales Valley … Loď je oproti tomu , na co jsme zvyklí  po našich toulkách z lodím společnosti Carnival či Norwigian asi poloviční , nicméně je tam vše co na těchto velikánech . Teda kromě tobogánů , basketových hřišť či golfových odpališť na horní palubě.  Také kapacita je ani ne poloviční , kolem 1200 lidí , při odplutí je nás jen něco málo přes 200 … holt první zaváděcí plavba . Ale zato až domácí atmosféra ,  do restaurace na první večeři nás uvedl sám šéf všech restaurací na lodi Portugalec  Carlos , se kterým jsme později vedli mnohé diskuse o logistice těchto plaveb nebo o krásách Kuby ši Brazílii , kde momentálně žije . Pokud není 8 měsíců z roku na lodi ….

17.prosince trávíme celý den na lodi , neb do naší první destinace , východní oblasti Kuby kolem  provincie Holguin je dost daleko . Proplouváme tedy oblastí , kde se pravicově orientovaní Kubánci snažili přeplavat na člunech, vorech , či dokonce velkých pneumatikách ,  na Floridu , neb do jeho  jižního cípu je to odsud něco málo přes 100 kilometrů . Hlavně počátkem 90.tých let , kdy padl tehdejší  sponzor Sovětský Svaz a Kuba se ocitla v těžké bídě , neb  kubánská ekonomika nebyla a vlastně ani teď není schopná uživit vlastní obyvatelstvo .  Totálně zkolabovala například doprava , neb nebyla ropa , benzín byl pro 99 procent  nedostupný takže kubánci vymysleli dopravní  instruktory , kteří stáli při cestě v místech , kde byly autobusové zastávky , a kdokoli  měl na benzín a jezdil v době krize autem  , musel zastavit a naplnit své auto pasažéry ..  My na lodi trávíme den tím , že se koupeme s klukama v bazénu na horní palubě , který má slanou vodu , kluci si hrají v dětském klubu , kde se o ně stará jedna příjemná Kubánka , my mezitím jdeme s Ivčou na lekci španělštiny ( věční začátečníci … alespoň já ) , večer se těšíme na gala večer v místním divadle … Personál na lodi je opět mixtura z celého světa , tady ale s převahou Kubánců . Zajímalo nás taky , jak se takový Kubánec může dostat na loď  , která má zastávku také na Jamajce . Mají zvláštní , cestovní pasy , a jsou asi režimem prověření , neb mají všichni doma rodiny . Teda až na mladé jazzové muzikanty , Havana Moon Band , která mimo jiné byla úžasná a která nás provází po celou dobu pobytu na každém představení či odpolední  kávě u bazénu na horní palubě . K večerním představením – oproti Carnivalu či Norweigian absolutně nejlepší , neb kromě živé hudby výše zmíněné jazové kapely je každý večer vystoupení a to jak s námi na lodi plujícím kanadským Cirque de Mystique a jeho vynikajícími umělci , tak místními zpěváky ale hlavně , v každém větším městě ,kde navečer  jsme ještě v přístavu , tak město zajistilo nejlepší umělce na naše večerní programy . V Havaně nám vystupuje Kubánský národní cirkus , v Santiago de Cuba představení Salsy , v Cienfuegos zase Merenge. No a mezitím náš Cirque du Mystique , Havana Moon Band  , zpěváci .. Pro 200 lidí na palubě , s tím že na Jamace přistoupilo dalších asi 150 , myslím, že je to těžce prodělečný podnik , alespoň pro začátek , než si loď udělá reklamu ( skvělou !!! ) . Když se po večer bavívám s Carlosem , šéfem restaurací , tak naplánovat třeba takovou logistiku , aby bylo vždy dost jídla , vody ( separátně pro kuchyň a pro technické věci jako třeba prádelnu.. ) , personálu , aby jela místní pekárna , zaplatit dopředu  přístavní poplatky ( které jsou třeba v Evropě , kde se loď pohybuje přes léto , astronomické , třeba jen ukotvení v některém z evropských přístavů stojí na noc i 10 tisíc Euro .. proto jsou výlety lodí v Evropě několikrát dražší než po relativně levném Karibiku .. )

18.prosince jsme ve východní  provincii Holguin , už z paluby lodi vidíme , že v malém přístavu jsou téměř všichni z malého přístavního  města , stánky , vyhrává hudba . Jak se později dozvídáme od našich místních taxikářů , taková loď tady ještě nebyla , takže pro místní je to svátek . Vlastní výlety po okolí si organizujeme sami , neb ty , které je možno zakoupit přímo na lodi , jsou až příšerně drahé . Třeba za takový jednodenní  výlet pro jednu osobu do národního parku Vignales chtějí 170 dolarů , pro děti asi deset dolarů méně . Byznys , žádná láce . Pro nás by to vyšlo asi 660 dolarů na jednodenní výlet . My byli ve Vignales sami , na dva dni i s ubytováním, jídlem a atrakcemi – jízda na koníkách - nás to vyšlo necelých 200 dolarů celkem i přepravou tím starým krásným Cadillacem …Za dvouhodinovou projížďku po staré Havaně starým veteránem chtěli 45 dolarů na osobu , my čtyři to měli celkem za 10 dolarů … Ale vlastní cena kajuty na lodi na týden s plnou penzí byla levná , asi 1500 dolarů pro všechny … Takže v provincii Holguín bereme taxika , samo že ne hned toho prvního , který chtěl za celodenní výlet 100 dolarů , ale až dál , kam se neprotlačí ti známí těch mocných z přístavu , ale normální domorodci , mladý kluk který umí perfektně anglicky a jeho kámoš , řidič , který si auto půjčil někde u známého .. Žiguli 2106 , přesně takový , který měl můj taťka před revolucí , za 30 dolarů k druhé nejkrásnější pláži na Kubě Guardalavaca , která je asi 45 kilometrů daleko , tam na nás do 5 odpoledne počká a zaveze zpátky k lodi … A to jak se dozvídáme, auto není jejich , ale nějakého podnikatele , který má rodinu v cizině , neb takový hodně  starý a také opotřebovaný žigulík má větší hodnotu , než starý americký veterán  . Žiguli se prodává kolem 13 až 15 tisíc dolarů , zatímco starý veterán od 5 do 10 tisíc , podle stavu .  Na což domorodci samozřejmě z normálních příjmů nemají , takže buď mají někoho venku , nebo cizinci . Takže naši kluci , taxikáři , musí zaplatit za vypůjčení auta majiteli , pak za benzín ,  no a o zbytek se podělí . Když to Ivči propočítam , tak jim oběma zbyde asi 200 českých korun , a přesto jsou rádi , že chytli turisty . Protože ten co umí anglicky , nám dělá po cestě i perfektního průvodce , dávam mu nakonec ještě něco navíc , což mu udělalo podle jeho reakce ohromnou radost ..Pláž , kam nás zavezli byla krásná , bílý písek , tyrkysové klidné moře , palmy a přírodní slunečníky , lidí přiměřeně … a před pláží vedle hotelu , kterému pláž patřila , veliké tržiště se suvenýry , kde jsme toho spoustu nakoupili , pro kluky dřevěná autíčka a letadélka na hraní , já si koupil obraz havanského Kapitolu se starým cadillacem v popředí , Ivča nějaké přírodní náramky …

19.prosince plujeme kolem Guantanámo Bay velmi brzy ráno , a kolem 9 ranní vplouváme do dlouhého zálivu chráněného krásnou karibskou pevností , na konci kterého se rozkládá v podhůří docela vysokých hor Santiago De Cuba , druhé největší  kubánské město , město , kde započala jejich slavná Revoluce .. Na molu nás vítají teměř polonahé krásné místní tančnice v karnevalových miniúborech , a už jsme v Santiagu . Teda v přístavní celnici , kde nechtějí pár lidí z lodi pustit do města , nějaký problém s vízy i přesto , že stále plujeme v kubánských vodách . To až zítra poplujeme na Jamajku , takže nám naše jednovstupní víza vezmou a na lodi budou muset vystavit nové … byrokracie . Ivča už má v hlavě vymyšlený program , já ale chci alespoň trochu projít město , o kterém se píše , že patří k tomu nejlepšímu v Karibiku . Byť poničeném loňským hurikánem .. Jak ale poznáváme , lidé tady nejsou tak milí a příjemní , jak ve zbytku Kuby , je to dáno tím, že je to zde více namíchané a ne tak kubánské ,  je zde hodně přistěhovalců z Haiti a jiných karibských ostrovů .. Ale naštěstí ne všichni . V katedrále na hlavním náměstí , kam se dostaneme asi po půlhodině brouzdání po místních strmých uličkách se s námi da do řeči starší dělník , který opravuje poničenou katedrálu . Česky , hned jak zjistí , odkud jsme , pracoval u nás asi 6 let … Katedrálu opravují a zároveň připravují  na novoroční projem Raúla a hlavně nemocného Fidela Castra , který by chtěl pronést tento patrně jeho jeden z posledních  projevů pro lidi Santiaga , města , kde revoluce začala .. Trochu složitěji zajišťujeme taxika , neb do hor si každé staré auto netroufne , nakonec bereme Plymouth z roku 1944 ale s novým dieselovým motorem . To je také specialita místních . Neb nemají jak ty staré motory opravovat , tak je jednoduše vymění za dieselové z toyot či z hyundai , čímž ale nesmírně srazí cenu těchto veteránů na současnou cenu . Ale pro místní , je to jediná cesta jak je udržovat krásná auta v kondici a používat jako taxi … Cena byla vyšší než na Kubu obvyklé , ale zato jsme se vyškrábali na krásnou vzhlídku nad Santiago . Odtud jsme jeli do místního Dino Parku , Valle de la Prehistoria , asi 30 kilometrů východně od Santiaga , který byl jednak v nádherné podhorské přírodě a také byl poctivě udělaný , včechny vymřelé potvory byly udělány z betonu podle dokonalých předloh . Takže kluci se vyřádili . Při zpáteční cestě se stavujeme na snad jediné pláži široko daleko , Playa de Siboney  , dáváme domorodé koktejly plaveme v křištálově průzračném kamínkovém Karibiku . Neb o písečné pláže na tomto jihovýchodním cípu je nouze , samá skála . Těsně před západem slunce ješt uháníme k pevnosti strážící již po několik staletí vjezd do zálivu Santiaga , kolem které jsme proplouvali ráno , dovnitř už ale nejdem , jen se vyfotíme před ní a vychutnáváme západ slunce do moře . Taxikář, se kterým jsme tento dnešní výlet absolovovali , musel mít kořeny mimo Kubu ,  neb na každé zastávce , kde jsme se stavovali , se nás snažil obrat . Zu mě koupil kafe , za které jsem platil 3 CUC místo obvyklého jednoho , na pláži nám tvrdil , že nás zve na koktejl a pak za mnou přišel číšník , že chce 15 CUC atd ..takže jsem mu nedal na konci výletu žádné dýško . A dobře si to uvědomil , když se s námi loučil .

20.prosince naše loď je v přístavu Montego Bay na Jamaice . Byli jsme zde před pár lety , a protože včera jsme skoro celý den jezdili autem a chodili po městě , dnes bude pro kluky den na pláži , z čehož mají velkou radost . Chtěli jsme sice původně na místní atrakci – sjíždění  řeky na bambusových vorech , ale není to pro našeho nejmenšího Tobíka … Posledně jsme tady objevili pro nás nejkrásnější pláž Karibiku , Doctor Cave , taxikáři říkáme , ať nás tam zaveze , když vidí ale naši dětskou sestavu , doporučí nám pláž předtím , Aquasol Theme Park  , kde mají i dětské atrakce . Na pláži jsme kolem 9 ráno jako první  , postupně se ale zaplní , je hezká , ale proti Doctor Cave , na kterou se z nostalgie jdu kolem oběda podívat , nemá . Ráno jsme sem jeli asi 10 minut , na lodi máme být v 5 odopledne , protože je zácpa a já se tradičně zdržel  na přilehlé tržnici nákupem místní dobré kávy z Blue Mountains , k lodi do přístavu přijíždíme asi o 10 minut později , Ivča mě to řádně vyčinila , pak ale vidím na baru ještě před pasovou kontrolou kapitána a jeho pobočníky , navíc se později dovídáme,  že se ještě v 6 večer se na někoho čeká , takže příště nepodléhám panice , že by nám loď odplula ..

21.prosince připlouváme do relativně moderního Cienfuegos , asi nejmodernějšího na Kubě co jsme zatím viděli . Na hlavním náměstí je jediný vítězný oblouk na Kubě , hezká katedrála  a divadlo , vše zapsané jako památky UNESCO . Procházíme  moderní kolonádou , kluci si opět kupují  tentokrát krásně barevná , dřevěná auta , úplné kopie těch nádher na ulicích . Taxíkem jedeme opět na pláž , která je asi 20 kilometrů z města , máme sice dobrý úmysl se stavit po cestě do nějaké botanické zahrady , ale nesklízí to úspěch u mladých , jednu už proběhli ve Vignales ..

22.prosince je poslední zastávka na naší plavbě okolo krásné Kuby na ostrově Mladých , Isla de la Juvenitud .  Na ostrově , kde před pár stoletími měli základnu mnozí karibští piráti a také , kde byl v 60. Letech vězněn Fidel Castro předtím, než se dostal k moci .. loď kotví na širém moři a na malý ostrůvek Punta Frances , který patříí k Isla De la Juvenitad , nás převáží jedna ze záchranných lodí z naší velké lodi . Opět den na pláži , jsme na Kubě .. U malého informačního středistka , kde se píše o pirátech , kteří tady měli svou základnu  a kteří zde byli i vyobrazeni  v informačním středisku , Páťa našel dvě zretivělé železné malé válečky , patrně pozůstatek střeliva po pirátech . A když jsme si hráli spolu na písku , hodil jsem mu tam tajně malý jakoby zlatý jamajský dolar , takže měl pocit , že našel ještě pirátský dublon . Představa , že je na opravdovém ostrově pirátů , byla patrně pro něj dokonalá .

23.prosince ráno jsme už zase zpátky v Havaně , vylodění probíhá naprosto  normálně , žádné fronty jako v Americe , kdy vystupuje najednou 3 tisíce lidí… Ještě v přístavu měním nějaké peníze na zbylých pár dnů , a jdu sehnat nějakého slušného veterána , který by nás zavezl do Varadera , které je nějakých 120 kilometrů východně od Havany . Asi třetí auto , krásný zelený Buick z roku 1953 , souhlasí i cenou 50 CUC , takže můžeme vyjet na tři dny se válení v tomto nejznámějším kubánském turistickém středisku .  Cestu veteránem si náramně užívám , byť pod kapotou ševelí diesel z tojotky .. Kolem oběda jsme na místě , opět volíme ubytování v soukromí , v klidném domku asi 3 minuty pěšky na pláž , která má na délku asi 20 kilometrů a je z celé severní strany tohoto uzoučkého  poloostrova , v jehož druhé polovině jsou samé 4 a 5 ti hvězdičkové komplexy , které jsme si   „ užili “ loni v Dominikánské Republice . Z boční strany  vilky s námi bydlí ještě jedna mladá rodinka , pán je původem ze Slovenska , takže v příjemném chládku zadního  dvorku domku nám dává užitečné rady , co je v okolí . Celé odpoledne trávíme s klukama na pláži , já si jen odskočil k hlavní ulici fotit tu krásu co tady jezdí  nahoru a dolů .

24.prosince jsou Vánoce ! Kubánci je ale nijak zvlášť neslaví , byť na vás koukal téměř z každého obýváku na Kubě , které mají většinou otevřené přímo do ulice , vánoční stromek , je tu přeci komunismus a ten se s náboženstvím a jeho svátky moc nemusí . Kupujeme si celodenní jízdenku na místní Sightseeing tour , jezdí tady dvě společnosti s dvoupatrovými  otevřenými autobusy , lístek od jedné platí i u druhé . Projíždíme Varaderem , vystupujeme u delfinária , kde shlédneme jedno ze dvou denních show , původně jsme chtěli dát Páťu dát po show plavat s delfíny , ale malá zátočka , která je sice uzoučkým průlivkem spojena s mořem , voda samotná je ale téměř neprůhledná , takže delfíni jsou vidět jen když jsou nad vodou , Páťa má tedy smůlu , plaval s nimi loni na Bahamách , tam byla jiná voda .. Po obědě jedeme kousek dál , do Národního parku , které říkají Muslimská stezka , ne že by tady byli muslimové , ale dříve se tak tady říkalo pašerákům , kteří se v hustém porostu ukrývali . Je zde také spousta jeskyňek , gigantických kaktusů a také naleziště z předkolumbovské éry . Zajímavá , asi dvouhodinová procházka v chládku z poledního horka . Odtud jedeme autobusem dále na východ netušíce , že budeme objíždět asi hodinu všechny ty pětihvězdové komplexy . Nikomu nedoporučuju . Při zpáteční cestě konečně přes městskou část Varadera vystupujeme , domlouvám odvoz na zítra na letiště , opět starého veterána , netuše , že na nás domorodec ušije „ boudu “ s tím , že sice zítra na čas přijede , cenu 50 CUC dodrží , ale přijede ne veteránem , ale s kamarádovým taxíkem ,  novým Hyundaiem Accentem , do kterého se navíc tak tak vlezeme .. Na shánění  veterána totiž nebyl čas , resp kolem 5 odpolední  měly snad všichni veteráni siestu , neb jezdili jen otevřené kabriolety . A jeďte s kabrioletem po dálnici s malými dětmi . Tehdy jsem byl podruhé na Kubánce naštvaný .  Poprvé na toho chlapíka v Santiagu , který nám sice zařídil téměř vše , co jsme chtěli , ale snažil se nás obrat na každém kroku . Odpoledne jsme na jiné pláži , resp asi kilometr dále od našeho ubytka , kluci si opět lebedí na pláži , my s nimi . A Vánoce i s dárky  jsme jim řekli , že budou hned , jakmile přiletíme zpátky do babičkova . Takže jim to ani nepřišlo . A zpátky na vilku jsme jeli koňskou drožkou , kterých tady jezdí spousta .

25.prosince má ráno ještě přijet domluvený růžový kabriolet , který si Ivča vysnila se v něm vyfotit u pláže . Na 8 nepřijel , nicméně ho potkáváme na ulici , když jdeme o půl deváté na poslední den na pláž . Omlouvá že , že si spletl ulici , ale že teď je volný , takže sny se mohou plnit o Vánocích .. Máme už sbaleno z předchozího večera , takže jsme na pláži až do 4 odpoledne , pak pro nás přijel ten výše zmíněný Hyundai a bylo po Kubě . Teda té opravdové . Neb ještě byl malý problém na letišti . Řekli jsme sice taxikáři , že letíme mezinárodním letem , ale to že mají v Havaně dvě prázdné odletové  haly pro mezinárodní spoje pro asi patery aerolinky , které sem občas lítají , navíc od sebe vzdálené tak 3 kilometry , netušilo spousta rozčílených turistů , stejně jako my . Já naštěstí  to s Ivčou zjistil těsně předtím, než ten náš taxi odjel , měl už ale naloženého podobného nešťastníka , tak nám slíbil , že se pro nás za deset minut vrátí . Naštěstí svému slovu dostál , neb  jak jsme psal , podobných lidí tady byla spousta a taxi široko daleko  snad  jediné dostupné ..

 

Cuba and Jamaica pictures - Tady jsou fotky z Kuby a Jamajky                                                                                                  Back to main page - Zpátky na hlavní stranu