.jpg)
Dakar , Jeddah a KAEC
30.12.2020 -15.1.2021
Dakar Pictures - Tady jsou fotky z Dakaru Back to main page - Zpátky na hlavní stranu
Jako každoročně na Vánoce jezdíme do Česka , do babičkova , jak to naši kluci nazývají . A první týden po Novém roce na lyže do Alp. První týden proto , že obyčejně svahy po vánočním návalu už jsou prázdné ...Letos je ale vše jiné . Díky koronaviru. Celý svět je vzhůru nohama . Respektivě stojí. Nezastavilo se ale všechno . Protože již zakoupené letenky s British Airways nám zrušily , od špitálu se Saudií přeložili na neurčito , již nahlášenou dovolenou a školní prázdnininy bylo škoda nevyužít a prosedět doma , rozhodli jsme se opět trochu prozkoumat Saudi . A protože zrovna začínala slavná Dakar Rallye , podívat se i na ni . Vyrážíme směr Rudé moře , tentokráte sami , neb naši kamarádi z Francie , se kterými jsme letos byli už dvakrát prozkoumávat Saudi mají jiné plány kvůli dceři , která přiletěla ze studií z Atlanty . Vyjíždíme po práci ve středu 30.prosince s tím, že přespíme po cestě směr KAEC – King Abdulaziz Economic City , nové město vystavěné nad Jeddah. Údajně ve stylu Dubaje . Protože je město oběhnáno plotem a vstupními branami , musí se získat permit na vstup 24 hodin předem . Ivča si s tím láme hlavu , neb jeden permit už si zajistila na 2.ledna a potřebujeme ještě jeden, více jak jeden na auto nelze získat . Tak jí říkám , ať tam trochu změní poznávací značku auta . A ejhle , ono to funguje a na bráně stejně nikdo permit důkladně nekontroluje, stačí jim vidět QR kod na mobilu . Spíme tedy po cestě , asi 5 hodin před tím novým saúdským zázrakem , v poušti já s Páťou ve stanu jak zvykle , Ivča s Tobčou v autě. Jak zvykle ..Na druhý den jedeme směr Medína a dolů k moři z hor , respektivě lávových polí. KAEC je relativně malé ,část , kam jedeme je jedna corniche s placenou pláží, jedna pláž volná , park a pak řada restaurací kousek od pláže . Dále je tady velké mezinárodní 18ti jamkové golfové hřiště , marína a řada hotelů, které jsou ale téměř všechny vybukované , neb celá Saudi má školní zimní prázdniny . Nejříve si to celé projdeme a skončíme na odpoledne na placené pláži s půjčovnou kajaků , houpačkama v moři a s egyptským plavčíkem , který půjčil klukům jeho záchranářský šlapaci board , kvůli kterému jsme sem vlastně jeli a který si kluci oblíbili na Mauritiu . Tady už je ovšem k dispozici jen ten jediný , který má plavčík, byť to stále inzerují na svých webovkách ..Večer jdeme nejdříve na večeři a pak si dát závody v motokárách . Na Silvestra přespíme u moře v KAEC , neb když jsme se chtěli podívat do hezkého hotelu tak nás tam nechtěli ani pustit si ho prohlédnout , neb byl úplně plný ...a tady se Silvestr stejně neslaví...Na nový rok jsme opět na stějné pláži , pohodička . Navčer opět večeře , motokáry – tentokrát s námi závodí i Tobča , neb včera si chtěl jezdit pomalu a dělat smyky , dnes dostal nejlepší motokáru a Páťa tu nejpomalejší . Takže já Tobču občas těžce předjedu ale pak stejně čekám na Páťu , ať si dáme závody. Pak si ještě kluci půjcí elektro koloběžku a my všichni čtyřkolo ...okolo sedmé večer odjíždíme směr Dakar a začáteční prolog , který je asi 30 kilometrů nad Jeddah od stadionu , kde má Dakar bivak a základnu . Těžko se tam ale hledá v noci místo na spaní , voláme Josephovi do Rijádu , kdy to vlastně začíná , dává nám telefon na Aleše Lopraise , závodníka na kamionu , který bleskově odepisuje , že on jede až o půl čtvrté odpoledne .... Tak se vracíme k moři na naše místo u pláže do KAEC , 2.ledna si jdeme ještě projiít , co jsme v KAEC neviděli a před obědem vyrážíme opět směr Dakar . Protože jsme na Dakaru úplní nováčci , nevíme přesně , kde start je , podle velmi nepodrobné mapy ale tuším, kde by to mohlo být . Po chvilce na cestě směr start začínají proti nám jezdit závodnické motorky – to znamená , jedeme správným směrem . Ve směru s námi pak dojíždíme i support vozidla , jakmile je u silnice spusta policejních aut , jsme na místě . Neb dle Alana z Riyadh Rovers , který jezdil s Dakarem loni víme, že start nebývá daleko od hlavní silnice , neb počítače , personál atd jezdí velkým červeným autobusem . Je tady docela šrumec , spousta závodních a policejních aut , diváků ale poskrovnu . Očekávali jsme totiž, že tady bude polovina expats z Jeddah a navíc , vše za policejními a vojenskými hrázemi , kvůli koroně . To , že se dostaneme mezi závodníky , postavíme se přímo na start , autem si budeme moci zajet kamkoli podél trati , to jsme opravdu nečekali ... Nabalili jsme si ssebou velkou českou vlajku , klukům dali trička s čekými symboly a o popularitu jsme si nemuseli chodit daleko . Hned si nás všimli čeští fotografové , podpůrné týmy i vlastní závodníci . Nejdříve jsem poděkoval osobně Aleši Lopraisovi za informace , pořáli hodně zdaru , vyfotili se spolu a pak jsem objevil , neznaje nic o českých účastnících Dakaru , na zádech jednoho jméno Tomáš Enge . Tak se ho ptám , je li Tomáš Enge , slavný to český závodník , který zkusil i Formuli 1 , Le Mans , Indianapolis.. . Říká že ne , že je jeho navigátor . Bylo mě to trochu divné , proč jeho pilot tedy má napsané Vlasta Tošenovský . Tak se ho ptám znovu a od té doby jsme se skamarádili . Kluci ho milovali . Když potřeboval koupit něco normálního , co v bivaku neměli , třeba čerstvou zeleninu , další den jsme mu ji přivezli do cíle . Před i po každé etapě jsme s ním byli a povídali si s ním . Když potřeboval léčit žaludeční problémy , měli jsme pro něj řešení . Nakonec sám dal klukům tašku s firemními bugyráckými triky a šiltovkami . A Vlasta dal klukům road book po jedné z etap , kde na první stranu Tomáš napsal klukům věnování a do roadbooku si kluci nechali podepisovat ostatní závodníky . Podpisy sbírali v průběhu závodu i na svá česká trička , zepředu Čechy , zezadu světová esa . Sebastiena Loeba , Tobyho Price , Rickho Brabce , Dmitrije Sotnikova , Carlose Saintze , Attyiu....Protože se nám prolog líbil , rozhodli jsme se , že pojedeme na start druhé etapy . Poprosil jsem jednoho českého novináře o kontakt s tím, aby mě poslal alespoň přibližně kde bude start . Neb opět , dle málo podrobné oficiální dakarské mapy jsme věděli , že to bude někde za městem Taif vysoko v horách . Asi 300 kilometrů od prologu . Takže navečer po prologu vyrážíme tím směrem a protože v horách bude v noci zima ,
rozhodujem se spát dole pod horama .
.JPG)
Ráno
3.ledna máme před ssebou asi ještě 150 kilometrů , jakmile jsme projeli Taifem ,
už kolem nás jezdí závodní auta směr start , navíc novinář poslal přibližné
souřadnice startu . To se pak lehce hledá ...kousek od startu se zavěsíme za
jednu z bugyn , která zahřívá ještě kola na dálnici , takže místní domorodci ,
které ta bugyna předjela , nevěří . Start je asi 3 kilometry po šotolině od
dálnice , policie nedělá vůbec problém se tam ke startu dostat. V průběhu dne se
pohybujeme mezi startem a prašným úsekem asi kilometr od startu , kde už to
pořádně frčí a taky práší . Po posledním startujícím postavím na start naše
Prado a rozjedu to jako ti všichni frajeři , co to jedou . Odsud se vracíme směr
Taif, uhýbáme ale do hor , kde Ivča našla na netu hezké procházky , dalo to sice
trochu hledání , nějakou klidnou a hezkou najít a být mimo domorodce . Navečer
sjíždíme zase těmi šílenými serpentýnami se skoro dvoukilometrovým převýšením
dolů blíž k moři , kde přespíme v pískách nedaleko našeho zítřejšího cíle ,
vraku lodi kousek od pobřeží . 4.ledna ráno jedeme směr vrak , který je svým
pravobokem posazený na korálovém útesu asi 300 metrů od břehu , plaveme s Páťou
asi do poloviny , kdy je pod námi tyrkysově průzračné moře s tisíci korálových
rybek okolo sem tam korálu na písčitém dně , jakmile se ale hloubka trochu
prohlubuje z asi 3 metrů na 5 a víc , vzdáváme to , vrak je ještě dalších asi
150 metrů z našeho pohledu volného moře , kde jsou všechny druhy žraloků a
dokonce i kosatek ... Odsud pak jedeme do našeho oblíbeného Sheraton Beach
hotelu na severu Jeddah , kde nám náš známý na recepci Ramy konečně dává po snad
15 letech , co tam jezdíme , vilu číslo 2 hned u moře , navíc dvoupokojovou ,
jen o pár rijálů více , než obvykle platíme za jednopokojovou a dál od moře .
Původně jsme tady chtěli být dva dny , zůstáváme 3 . Kluci se poprvé potápějí
s přístrojem , Tobčovi dovolili jen bubble dive kousek od mola , kde je mořský
bazén asi 4 metry hluboký , Páťa po zacvičení na stejném místě šel i na korál na
volné moře s dive mastrem , klukem z Libanonu . Já ho se snažil fotit jeho novým
foťákem , GoPro , tak mě focení zaujalo , až jsem zjistil , že jsem asi 200
metrů na volném moři , pode mnou desetimetrová hlubina a Páťa stále pluje dál na
volné moře obdivovat místní krásy podmořského světa . Tak rychle jsem dvoustovku
free směr pobřeží už dlouho nezaplaval....První večer jedeme do města , pro tu
Páťovu novou kameru kdy zjistíme , že večer se do Jeddah vůbec nehodí jezdit ,
teda alespoň ne k moři na pobřeží , které je úplně ucpané auty a nedá se ani kde
zaparkovat . 3 dny v Sheratonu uteklo jak voda , pohodička na pláži ,
šnorchlování .. Navečer 6. ledna jedeme poprvé do historické části Jeddah ,
čvtrti Al Bilad , chráněné Unescem . Ubytováváme se kousek odtud , v laciném
hotelu , relativně klidném . Ráno 7. ledna jdeme na rybí trh v Jeddah , úžasný
zážitek . Po úspěšném přemluvení Ivči , která chtěla zpátky do Rijádu do její
nemilované práce , vyrážíme směr Hail , kde bychom se měli napojit na již
6.etapu Dakaru a prodloužit si naši neplánovanou dovolenou o další týden . Volám
mému kamarádovi z práce , anesteziologovi Showmerovi , který z Hailu pochází a
loni nás zval na jeho farmu , jestli můžeme na dvě noci na jeho farmě přespat .
Farma je ohromná , asi kilometr krát kilometr , plná mandarinkovníků a
pomerančovníků , spousta datlových palem taky . A uprostřed dva domy a stáje
pro jeleny , kozy , slepice ... Místní Pákistánec , který se o farmu stará ,
nás ubytovává v hlavním domě , s asi 10 ložnicemi , kde jsme úplně sami ....
Ráno 8.ledna si uděláme pohodičku , projdeme farmu , posnídáme zdravě čerstvé mandarinky a pomeranče a vyrážíme směrem, kde předpokládáme cíl 6.etapy . Naštěstí mezi ohromnými dunami pouště Nafud vede jen jediná cesta směrem od města Hail na sever , kde podle přibližné mapy oficiální aplikace Dakaru předpokládáme příjezd závodníků , jedeme tedy po ní a jak si zvykneme na příště , spousta policejních aut po této cestě napovídá , že cílový autobus organizátorů Dakaru s počítači a satelitním připojením nebude daleko v pískách . Místní domorodci to pojali jako velkou událost a kousek přes cestu , kde je cíl etapy , postavili ohromný beduínský stan pro pohoštění místních a eventuálně i pro ty účastníky závodu , kteří se tady zastaví a opětují pozvání . Protože jsme byli opravdu snad jediní nejen Western a vůbec jediní stálí diváci na Dakaru , ihned po zaparkování auta k nám místní přišli s pozváním na gahwu a datle a také nás pozvali na večeři po závodě , která nám nesmírně vešla vhod , neb shánět něco dobrého v těchto končinách k snědku ani nešlo... Po gahwě a datlích jsme vyrazili od cílového autobusu do písků a s každým ujetým kilometrem místních domorodců ubývalo . Čekali jsme asi okolo hodiny , než se na obzoru objevila první helikoptéra sledující prvního motorkáře ... jakmile projel nedaleko od nás , přiblížili jsme se více k trati a pak už to jen svištělo , motorky , quady , auta , trucky , bugyny ... až do pozdního odpoledne jsme se jen málo přesunovali , s cílem najít opravdu hezké místo na pozorování a na focení . Se západem slunce , kdy stále s menší a menší frekvencí jezdili závodníci , se pomalu přesunujeme k cílevému autobusu , za šera se ale v dunách již hůře hledá cesta zpátky , po hlavní trati nemůžeme , neb písky jsou hodně rozježděné , na jedné duně snad již dva tři kilometry od cíle zapadám do písků , naštěstí je ještě hodně domorodců kolem, tak nás pomáhají dostat ven , dvě auta přitom zapadají do písků také , do hodiny jsme ale opět na svých a jedeme k cíli a na tu velmi dobrou večeři ... Spíme na farmě , venku ukrutná zima na saudské poměry , v noci teplota padá k nule , takže v domě , kde není žádné topení jsme nabalení v dekách ... Ráno 9.ledna , kdy Dakar má den volna , jedeme na průzkum okolí , které má co nabídnout . Krásné hory na západě od Hailu se starou pevností , okolo oběda se přesunujeme silnicí přes Nafud desert asi 100 kilometrů severozápadně k městu Jubbah , kde pod záštitou UNESCO jsou několik tisíc let staré petroglyfy na skalách mezi písky . Navečer se vracíme na farmu , poslední noc v tomto studeném velikánském hradu , trháme si na cestu mandarinky a pomeranče .10.ledna vstáváme před pátou , abychom stihli start dnešní etapy , který je asi 200 kilometrů severozápadně za městem Jubbah v pískách . Po cestě ještě před Jubbah se zavěsíme za jednoho závodníka na motorce , musím ale do Jubbah na benzín , neb pokud budeme v pískách na startu a kousek za začátkem , do Sakaky po dálnici není žádná benzínka , takže jistota je jistota , auto má range zhruba 500 km , dvacet litrů mám v kanystru na střeše , naposledy jsme brali včera za Jubbah při cestě na farmu , takže musím dobrat do plné . Motorkáře dalšího nemáme , po šesté sjíždíme z dálnice v pískách na obyčejnou šotolinu , kde stojí policejní auto a kde mě dle mapy ukazuje přibližný start etapy . Jenže . Jenže jedeme už asi 10 kilometrů mezi dunami , nikde nikdo ... Ivča začíná být nervozní , i když je to relativně pevná cesta .. Naštěstí kolem nás profrčí dva černé Land Cruisery , co by tady uprosřed ničeho tak brzy ráno v takové zimě dělali . Zavěsím se za ně , dalších 10 kilometrů jen samé duny okolo nás , až konečně vidíme červený autobus organizátorů . A kolem malého ohýnku zmrzlé motorkáře , Rickyho Brabce , Tobyho Price , Quintanilu ....Dám se do řeči s Američanem Brabcem , neb vím, že jeho děda pocházel z Česka . Ricky ale neumí česky ani slovo . Je ale příjemný , chvilku se bavíme . Toby směřuje za svým jmenovcem a oblíbencem , Toby Pricem , už jsme s ním mluvili v Jeddah při prologu , teď ho budeme sledovat až do jeho poslední etapy v Neomu , kde měl bourák a jeho celkově 30 zlomeninu . Na motorce bych Dakar teda nechtěl jet .... Já konečně si dělám fotku se Sebem Loebem , nejlepším WRC jezdcem všech dob , 9 ti násobným světovým šampionem . Dakar mu ale nějak nevychází , ještě ho nevyhrál , a není tady poprvé .. Klukům se podepisuje na trička . Pak jdeme ještě za Sotnikovem , který řídí letos vítězný Kamaz , bavíme se s českými posádkami . Loprais , Enge , Prokop , Podmol , Macík , Ouředníček , Zapletal , Kubiena , Engel , Svitko .... Neb jsme tady jako diváčtí exoti , všichni jsou na nás příjemní , po celou dobu naší dakarské anabáze ... Snad jediný , kdo je řekl bych namistrovaný za celou dobu Dakaru byl Carlos Sainz , dvounásobný světový šampion WRC a tojnásobný vítěz Dakaru . Byť se nám podepíše , stoupne na fotku , moc do řeči s ním není . Na rozdíl od všech ostatních . Před dvěma roky jsme byli s jeho synem , Carlosem Sainzem Jr ., pilotem F1 na Bahrainu na hotelu , normální kluk , se kterým se dalo povídat . S ostatními hvězdami Dakaru , Attyiou z Qataru , Saudem Rajhim , Polákem Przygonskim byla radost si povídat . Největší hvězda Dakaru , 14 násobný vítěz Stephanie Peterhansel se vyfotil , podepsal , bo neměl moc času do startu , neb jsem do té doby nevěděl , kdo to vůbec je ....Prostě s přibývajícími etapami se člověk naučil spoustu věcí o tom, jak Dakar funguje , jak se startuje, co jsou to maratonské etapy , co to je DSS, co je to žolík nám vysvětlil Martin Prokop atd . Začátek této etapy byl zajímavý v tom , že jakmile se rozjezdil mokrý písek , neb ráno i trochu sprchlo , po sjezdu z velké duny mělo spousta aut , bugyn i kamionů problém vyjet na další dunu , která byla takovou ohromnou náhorní plošinou , po které se dál jelo , tak to vzali spodem na okolo s tím , že snad někde v dáli na ni najeli , neb minout průjezdní bod je penalizace v řádu 20 minut ...Také tady Macík s jeho Big Shockem Ivecem rozbil na prvním skoku z duny přední nápravu a asi 30 minut ji měnili ...Po odjetí posledního kamionu jedeme na sever po dálnici na Sakaku, chvilku bloudíme , neb najít cíl hluboko v dunách jen podle souřadnic dá zabrat i zkušenějším , na druhý pokus cíl nacházíme západně od Sakaky . Tady se pak skamarádíme s Jaroslavem Valtrem , který řídí žluté Iveco , klukům dá jeho propocené kšiltovky ...Neb jsme stále hodně ve vnitrozemí a relativně na severu Saudi , další etapu se rozhodujeme že budeme až na cíl v Neomu . Jednak bychom nestíhali tak rychle přejet a jednak kvůli teplotě v noci , přece jenom blíž moři bude tepleji , budeme spát ve stanu ...Taky že bylo , ale pro změnu dost foukalo , takže člověk musí postavit stan za autem a vypodložil mezery pod autem tak , aby tam neprofukovalo na stan , kvůli rámusu . Vždycky , když jezdíme na výlety po Saudi , ať krátkodobé přes víkend či dlouhodobé , i desetidenní , večer se vždy dělá táborák a klábosí se u nebe plného hvězd . Při Dakaru jsme ani jednou táborák nedělali, neb časově to s těmi přejezdy prostě nešlo . Taktak jsme vždy stíhali nějakou indickou nebo pákistanskou restauraci na večeři , abychom pozdě v noci rozdělávali stan a brzy ráno vše rychle sbalit , abychom byli na startu s prvními motorkáři ... A snídalo se na nějakém pozorovacím místě až poté , co všichni naši favoriti již odjeli , někdy i kolem dvanácté ....Prostě na normální rituály při Dakaru není čas , když chce člověk všechno zajímavé vidět . V Neomu po startu všech jedeme k naší oblíbené Catalíně , vraku amerického letadla z 50. let minulého století , která je na pláži s výhledem na Egypt . Ivča chtěla ještě k Mojžíšově studni asi hodinu a něco odtud na sever , neviděli bychom ale dojezd etapy , kde pomáháme posvítit Pepovi Macháčkovi na výměnu kola .. Po dojezdu skoro posledních se přesunujeme kousek od Wádí Dissah , kde jsme byli na podzim , přespáváme v pískách , sice zde není signál na internet ale mobilní signál je , takže píšeme našemu kamarádovi Joergovi z Německa , který je dobrovolník v cíli , aby nám poslal souřadnice . Ráno se vzbudím a souřadnice jsou již v GPS , máme to asi necelé 2 hodiny do cíle s tím , že po cestě je interception point , kde vidíme projíždět několik motorkářů a seznamujeme se se štábem ze Španělska , který pak se mnou dělá rozhovor . V cíli pak kecáme s Jaroslavem Valtrem , Tomášem Engem .. přesunujeme se do Al Uly , respektivě k našemu oblíbenému Mamutu , kde stavíme stan , jsme ale překvapeni komercializací tohoto místa , quadbikes , osvětlení .. Předtím ale jako na Dakaru skoro každý večer , jdeme na pořádnou večeři v saudském stylu , sedíme na koberci na zemi a dlabáme aledpoň jednou za den něco pořádného ... 14.ledna je pro nás naše poslední etapa , z Al Ula směr Yambu , kam už ale nejedeme , jsme jenom na startu . Už jsme experti , jak najít start , podle oficiálního rozpisu , kde jsou uvedené vzdálenosti etapy včetně vzdálenosti DSS od Bivaku a časů , v kolik kdo má opusiti bivak , vstáváme v pět , abychom u bivaku se zachytili za první motorkou , která nás dovede ke startu , který není tentokráte daleko , na rozdíl od jiných etap ...Kluci chtějí popřát good luck všem svým oblíbencům , takže stále přejíždíme od startu do předstartovního depa . Toby Price , čeští motorkáři Engel , Podmol , quadbajkář Kubiena , pak auta , Prokop , Ouředníček , já se motám kolem Sainze a Rajhiho , který je moc příjemný , vybavuje se s námi , pak kamiony , Macík a jeho Big Shock , samozřejmě Valtr , tatrovky . No a nakonec Tomás Enge . Parádní rozlučka se všemi . No a když pak stojí na startovní čáře , tak na nás všichni zatroubí a zamávají na rozlučku s věrnými fanoušky , Tomáš Enge udělá srdíčko z rukou ....Prostě , Dakar se vám zaryje hluboko pod kůži a je nakažlivý .. protože se nějak rozfoukalo , rozhodujeme se vyrazit směrem domů po posledním závodníkovi, vyrážíme přesně ve 2 odpoledne s tím, že Ivča na hodinu přebere řízení, já si alespoň na tu tisícovku kilometrů před námi trochu zdřímnu . S malým zastavením v horách u Hailu jsme doma lehce po půlnoci, nakroutili jsme přesně 6699 kilometrů ,skoro jako všichni účastníci letošního Dakaru .....
.jpg)
Dakar Pictures - Tady jsou fotky z Dakaru Back to main page - Zpátky na hlavní stranu