Egypt

26.10.- 7.11.2003

26.10. Odlet Riyadh 14:35– Cairo SV 313 Saudi airlines úplně prázdným Boeingem 777, sedáme v Cairu v 16:30 ( časový posun – 1 hod )

27.10 Giza, Egyptské muzeum, noční vlak směr Asuán

28.10. Asuán, ostrov Elefantiaza, Kirchnerovy zahrady, projíždka po Nilu, trh, nocleh

29.10. ráno taxi chrámy Kom Ombo, Edfu do Luxoru,odpoledne stíháme prohlídku Karnak i Luxor temples, večer představení Sound and Light

30.10. Udolí Králů a Královen, dílna na výrobu alabastrových věcí, chrám královny Hapshesut, večer projíždka rikšou po Luxoru

31.10. ranní přejezd autobusem do Hurghady, hotel Beirut 3 hv., kde na nás už netrpělivě čekali naši s Nikou

1. 11. koupačka

2.11. výlet lodí ke korálovým atolům na šnorchlování a na ostrov Giftun

3.11. jednodenní výlet do Luxoru i s našima, Nikou, Matkou, Andrejem

4.11. koupačka

5.11. odpolední výlet lodí opět ke korálovým atolům za šnorchlováním

6.11. koupačka

7.11. o půlnoci odjezd busem směr Cairo, naši v 03:00 směr Brno, ráno 07:00 Cairo, 08:30 busem do Ismalie, taxikem k Suezu a zpět do Caira do Saqquary k nejstarší kamenné stavbě na světě, Zoserově pyramidě, odlet z Caira Saudi airlines v 18:25, Riyadh 21:55 ( plus 1 h posun..).

26.10. ve 14:35 linkou SV 134 Saudi Airlines odlétáme z Riyadhu směr Káhira.V našem Boeingu 777 pro asi 250 cestujících je asi 35 lidí, z toho asi 10 jsou členové posádky a letušky….jak typické pro jedny z nejluxusnějších aerolinek…letíme nad vyprahlou Saudi, pár minut před Rudým mořem jsme zahlédli krásný kráter v lávových polích, přesně za místem, kde jsme v lednu byli u kráteru Wahba při cestě do Jeddahu. Nad Rudým mořem nalétáváme na Sinaj přesně nad známým střediskem Sharm El Sheik, odkud také v dálce vidíme směrem na západ Hurghadu, místo, kde budeme s našima a s Nikou trávit krásný týden, před Hurghadou je vidět ostrov Giftun, kam poplujeme na lodi všichni šnorchlovat, Suezský záliv, na východ Akabský záliv , pod námi jsou později krásně vidět hory Sinaje i s proslulou Mojžíšovou horou. Do Káhiry sedáme kolem 16.50 místního času ( minus jedna hodina oproti Saudi, plus jedna oproti Česku ). Na letišti kupujeme bez nějakých problémů víza á 15 USD, měníme 400 USD v kurzu 1 : 6.108 na egyptskou libru ( tzn. jedna libra cca 5 Kč ). Z letiště jedeme autobusem č.356 ( ještě jezdí č.400 ) přes Ramsese station na Tahrir square, poblíž kterého by se dle našich informací z internetu měly nacházet levnější hotely, což na jednu noc by nám mělo stačit. Při vysedání z busu nás ihned kontaktuje místní domorodec, a bere nás směr nějaký hotel. Po pár minutách zjistíme, i on vlastně, že my nejsme John a Mary z Austrálie, a on že nás nevede k Dahab hotelu, který je pro české turisty známý..Přesto nám nabízí jiný hotel, o něco malinko dražší, za 50 liber pro oba i se snídaní. Hotel je sice hrůza, žádná hvězdička, ale jak jsme se později dověděli od holek z práce od Ivči, v Káhiře jsou takové i pětihvězdičkové hotely…v hotelu se na nás nalepil opět místní agent s nabídkou pakidže na 5 dnů ( doprava, hotely, snídaně, průvodce ) do Asuánu, Luxoru i Káhiry za nějakých 200 USD na osobu. Tak jsme mu slušně řekli, že si program chceme zajistit sami, že nikoho nepotřebujeme. Byl tak vlezlý a otravný, že nám nakonec tento balík vnutil za 120 USD na hlavu, no nevezmi to, je to skoro zadarmo a na pět dnů máme program zajištěný, než budeme s našima. Ráno jsme tedy vyrazili směr první nevšední zážitky k pyramidám do Gízy a Sakkary,pokud vybude čas, tak i do muzea na mumie. No vyrazili, večer nám říkal, že v 7:00 máme přijít na snídani a v 7:30 vyrážíme. V 7:00 nikde nikdo,recepce zamčena, v jídelně nikdo, v 7:15 se mi podařilo úplně náhodou kohosi vzbudit, 7:20 vylezl sám ospalý Omar, že odjezd bude v 8:00, že začal Ramadán a že šli pozdě spát….no nazdar, už to začíná, a to se večer, když nám nutil tento servis, dušoval, že on není jak ostatní Arabi, což jsme mu tvrdili, že jsou líní, jen naslibují a pak, skutek utek, že on je Beduín….první zastávka byla v Muzeu papyrusů ( které jsou ovšem v Cairu a všech turistickým místech všude ) kde nám ukázali, jak se papyrus za vlády faraónů vyráběl, zajímavé. Nic jsme zatím nekupovali, museli by jsme to stále ssebou tahat..v Gíze jsme byli coby dup, končí Cairo a hned začínají pyramidy. Jsou úžasné, při představě, že největší Cheopsova je poskládána z 2.3 milionu kamenných kvádrů o váze 2 – 9 tun přivezených po Nilu, a seskládaných tak, že maximální odchylka jakýchkoli dvou stran je menší než O.1 procenta…navíc stojí přesně v 1/3 vzdálenosti mezi rovníkem a severním polem. Objížděli jsme je stylově, na velbloudech, které ovšem byli líní jak ostatní arabi…do jedné pyramidy jsme vlezli, do 3 největší Menkaurovy, k našemu překvapení tam nebylo příjemně jak v česku ve sklepě, ale teplo a vlhko..Sfinga upřeně hleděla směrem na Cairo, nikdo neví přesně, jak dlouho už tak hledí ( je snad 2x starší než pyramidy, tedy kolem 8 tisíc let…věčně byla zasypána pískem, Napoleonovi vojáci jí ustřelili nos.. ). Z Gízy jsme jeli do Národního Muzea na Tahrir square, Omar nám tvrdil, že je otevřené jen do 16:00, přijeli jsme tam kolem 13:30, zavírali ovšem kvůli Ramadánu už v 15:00..ach jo, zase ti ar..nicméně viděli jsme vše, co jsme vidět chtěli, sarkofágy, velké sochy faraonů a hlavně Tutanchamonův zlatý poklad ( sarkofág ze zlata 225 kg těžký a zlatou masku 11 kg .. ) a mumie faraonů Středního království – Ramsesse I. i II., Seti I., Thutmosis III., Nefertiti..stáří přes 3000 let…Navečer nás Omar zase zavezl do Gízy na večerní představení Light and Sound, které bylo úžasné, za doprovodu hudby a vyprávění příběhů starověkého Egypta se pyramidy a Sfinga postupně barevně nasvětlovaly...

27.10 Večer ve 22:00 přesně ( kupodivu ) nám odjížděl vlak do Asuánu z Ramsese station, nedaleko od našeho hotelu Claridge, ve II.třídě ( jízdenka stála necelých 300 Kč…vše je v Egyptu levné, hotely pro dva od 200 kč za noc, taxi po Cairu za dvacku na kratší vzdálenost…) nicméně měli jsme to již v naší ceně balíku koupeného od Omara. Klimatizace, polohovatelné lehátka, docela luxus, vzbudili jsme se až ráno,daleko za Luxorem, necelé dvě hodiny před Asuánem, kam jsme dorazili kolem 10:00 ráno. Vtipná příhoda se stala přesně o týden později Ivčiným spolupracovnicím ze špitálu, které jely stejnou trasu, ale v I.třídě, která byla vzhledem k ceně poloprázdná. Neměly se chudinky ani koho zeptat, kdy že bude Asuán, a tak když viděli, že jejich spolucestující vyskakuje z vlaku za jízdy i s krabicí od televize ( kde si myslely, že má vskutku televizi…) , když vlak přibrzdil, leč nezastavil, ve velkém městě v době kolem desáté ráno, tedy v čase, kdy by měl být Asuán, vrhali se i s batohy za oním nešťastníkem za byt pomalé jízdy z vlaku….Irča Švandelková si vyhodila kotník, Pavla Arbelovská, která měla velkou krosnu na zádech a malý batˇůžek vepředu si vše z malého batůžku rozplácla, protože jí posloužil jako airbag když přistávala na břicho, a Martina Kotalíková, když viděla, že nástupiště i holky mizí v nedohlednu, vyskočila taky, vlak ale v tu chvíli začal brzdit a po pár metrech již normálně zastavil u dalšího peronu a všichni egyptˇané je nechápavě sledovali, když normálně vystupovali , co ta česká děvčata dělají.…

28.10. Nás však na nádraží již čekal další domorodec, tentokrát se jevil trochu spolehlivější než předchozí. Nicméně nám chtěl vnutit odpočinek do 14:00, kdy by se mělo vyrazit k Asuánské přehradě a na ostrov Phillae, což jsme odmítli ( ten odpočinek, spali jsme přeci ve vlaku) a důrazně si vyžádali program do té doby – měli jsme představu o projížďce na Nilu s návštěvou Elefantího ostrova ( kde bylo muzeum a Satet temple z 19.dynastie ) a Kitchnerova ostrova s nádhernou botanickou zahradou. Ve dvě jsme už čekali na další, výše již zmíněný program, chtěli jsme ještě vidět nedokončený obelisk , o tom nám ale náš momentální průvodce řekl, že se natírá!!! Což nebyla pravda. Když jsme k němu přišli v 16:00 po návštěvě hráze velké asuánské přehrady a jezera Nasser ( t.č. druhé největší uměle vytvořené jezero na světě ) a nádherného chrámu Phillae, ( postavený Ptolemaiovci a dostavěn Řeky v 3 stol. Po Kristu a který musel být celý přenesen v šedesátých letech minulého století z asi 500 m vzdáleného místa, které později zatopila asuánská přehrada ) , obelisk zrovna zavírali…ach jo, zase ti ar….V mikrobusu jsme se seznámili s příjemnými Čechy, Silvou a Honzou, se kterými jsme trávili celý večer na tržnici ( užili jsme spoustu legrace s nimi při smlouvání o cenách suvenýrů…) a také jsme s nimi byli na pozdním obědě i na večeři.

29.10. nás ráno v 8:00 čekal pronajatý mikrobus jen pro nás dva se šoférem i průvodcem, a v koloně s policejním doprovodem ( tak to v Egyptu chodí od nešťastných událostí z roku 1997, kdy u luxorského chrámu Deir al Bahri, jednoho nejkrásnějších v Egyptě, chrámu královny Hatshepsut místní teroristé postříleli 58 západních turistů …) vezl do Luxoru kam jsme dorazili kolem 13:00, ovšem se dvěma zastávkami – Kom Ombo je chrám zasvěcený dvěma bohům, Sobekovi ( s krokodýlí hlavou )a Horusovi, pěkný, zapůsobil na nás, postaven Ptolemaiovci kolem 3 stol. B.C., stejně jako další, v Edfu, opět zasvěcený bohu se sokolím tělem Horusovi, druhý největší a velmi zachovalý ( většina ze starověkých egyptských chrámů vč. Sfingy bylo nějaké tisíciletí pod vrstvou písku, trčel z nich jen vršek, než jej archeologové v předminulém a minulém století odhrabali..). Do Luxoru jsme dorazili kolem 13:30 , čekal nás opět další člověk z cestovní agentury, snad nejspolehlivější ze všech. Hned po ubytování jsme vyrazili do největšího egyptského chrámu – Karnaku, který několik generací faraonů, hlavně Středního Království ( Seti I, jeho syn Ramsesse II, Thutmosis III, Hapshetsut, Tutanchamon..) rozšiřovali neuvěřitelných 1500 let, každý nový faraon se snažil zastínit svého předchůdce…jeho počátky ovšem sahají ještě před založení Středního Království , až k 10. dynastii a roku kolem 2050 před Kristem…Průvodce jsme měli trochu koktavého a lehce retardovaného, leč neškodného egyptˇana, takže celá naše skupina, asi 14 lidí z celého světa ( australané, japončíci, angličané a my saudští čehůni..) se mu asi po 10 minutách výkladu rozutekla..jednou jsme ho mezi památkami potkali, a úplně neštˇastný nás prosil, jestli by nám nemohl něco povídat o historii ( kterou jsme naštěstí měli trochu nastudovanou z Lonely Planet ), takže neuspěl…Po dvou hodinách nás navečer s celou skupinou zavezli k nedalekému Luxor chrámu, který vynikl při večerním osvětlení, byl opravdu nádherně nasvícený. Před ním stál jeden velký obelisk, který nechal vztyčit jeden z největších stavitelů starověkého Egypta, nejdéle vládnoucí faraon Ramsesse II. ( zemřel v 97 letech !!! ), místo, kde stál druhý, zelo prázdnotou, poněvadž Egypt jej někdy na počátku 20.století věnoval Francii, za jeho zásluhy na poli archeologie ( zakladatelé Národního muzea byli Francouzi, J.Marriot jako hlavní zakladatel Muzea ), takže jsme jej mohli vidět na Náměstí Svornosti ( Place de la Concorde ) v Paříži, kde jsme trávili Silvestr 1999. Mezi oběma chrámy, Karnackým i Luxorským, stála původně alej sfing, nyní už je po ní jen pozůstatek, nicméně pěkný…Večer nás čekalo nádherné představení Sound and Light v Karnaku, kdy za doprovodu hudby a mluveného slova jakoby z dávných dob jsme procházeli celým chrámem, kdy tu a tam se vynořovaly ze tmy barevně nasvětlené sochy, obelisky, chrámy. Opravdový zážitek.

30.10. po snídani vyrážíme naštěstí s jiným průvodcem k West bank, Thébské nekropoli - údolí králů a královen, Der al Bahri. Théby byl starověký název Luxoru, kdy před založením Middle Kingdom někdy kolem roku 2133 B.C. Mentuhotep přestěhoval své sídlo a pohřebiště králů z Memphisu a Luxor se postupem času stal největším starověkým městem na světě, kdy zde žilo kolem milionu lidí….v údolí králů jsou hrobky faraonů z 18.- 20. dynastie, 1567 – 1080 B.C., tedy jednoho z nejmocnějších, Seti I., jeho syna Ramsesse II., dále Thutmosis III… My jsme po radě našeho průvodce prolezli hrobky Merneptaha 1235-1223 B.C., syna Ramsesse II., jehož hrobka i se sarkofágem patří k nejdelším – kolem 120 metrů, Ramsesse III. 1198 -1165 B.C. jednoho z posledních velkých faraonů, jehož hrobka byla barevně velmi zachovalá a Ramsesse IX. Hrobka Ramsesse II. byla v rekonstrukci a do hrobky faraona Tutanchamona se podíval o pět dnů později můj taˇtka, když jsme jim jeli ukázat Luxor, což byl jeho životní sen. Při přejezdu z ůdolí králů jsme zastavili u výrobny alabastrových sošek a váziček, dřina ohromná k výrobě jedné věci, ceny sice přijatelné, ale to by jsme si museli asi poslat z Egypta cargo, abychom něco kupovali….V údolí královen byla hlavní atrakce, nejzachovalejší egyptská hrobka, hrobka manželky Ramsesse II. královny Nefertiti, nejkrásnější z nejkrásnějších, jak ji sám nazval, zavřená, takže ještě že jsme mumie tohoto manželského páru viděli v Národním muzeu v Cairu…byli jsme tedy ve dvou hrobkách ani nevím jakých královen, už nás to ani nelákalo..zato Deir al Bahri, zádušní chrám jediné egyptské faraonky Hatshepsut 1503 – 1482 B.C., to byla nádhera. Zařezán ve skalách, relativně zachovalý ( poničil její sochy a kartuše již její nevlastní bratr a její následník trůnu, Thutmosis III., který ji nenáviděl ). Zpět na druhý břeh nilského údolí jsme přejeli lodí, což nám ušetřilo čas, a vyklopilo nás to u relativně levného bufetového obědu ( 175 Kč os. ), kde jsme se s našim průvodcem a opět našimi japončíky opravdu přejedli..původně jsme si mysleli, že to bude ostuda, my už měli hlad jako vlci a japončíci budou distingovaně pojídat jedno zrnko rýže po druhém…naštěstí asi měli ještě větší hlad než my, takže s nima byla pak u stolu i legrace…odpoledne jsme měli už volné pro sebe, chvilku jsme zadechli a šli až navečer si sednout k Nilu a pozorovat západ slunce nad ním a Nekropolí, bylo to krásné. Poté se nám jeden domorodec vnutil na hodinovou projíždku v rikši taženou koníkem Michaelem, chtěl za to jen 25 Kč na hodinu!!!!! Tak jsme mu dali víc i za Michaela, stejně jezdil víc než hodinu, potahal nás po všem, i po různých krámcích, kde jsme opět něco koupili….

31.10. brzy ráno v 7:30 ( opět nám náš egyptský opatrovatel tvrdil, že první bus do Hurghady jede až 10:00, tak jsme si to šli zjistit sami a vůbec jsme nebyli překvapení, že bus jel i v 6:00 i 7:30 , zřejmě se našemu průvodci nechtělo tak brzy ráno vstávat, byl totiž Ramadán, aby nás vyprovodil k busu, resp. pomohl s batohy, což jsme měli ve smlouvě…) cesta busem uběhla rychle, šofér to valil i s tím kolosem jak na okruhu formule jedna, a těsně po 13:00 už jsme byli na recepci našeho hotelu Beirut 3 hv., kde nás na recepci překvapil tat´ka, jen jsme si dali batohy do pokoje ( který byl přes jeden domek od mých rodičů a Niky ) a už jsme šli za nimi na pláž. Shledání po 8 měsících bylo výborné, těch pár dnů s nimi jsme si opravdu užili…

2.11. jsme si zaplatili ( á 20 USD včetně obědu ) jednodenní výlet lodí ke korálovým atolům a na ostrov Giftun, šnorchlování bylo ohromné, jako vždy ostatně, moc mě překvapila moje mamka, která ve svých 71 letech šla s námi k atolu na otevřeném moři i se šnorchlem i ploutvemi!!!

3.11. jsem domluvil privátní taxi na výlet do Luxoru, cestovka chtěla za tento výlet 70 USD na osobu, já s Ivčou domluvil s místními taxikáři i s policejním doprovodem za asi 12 USD na osobu!!! Takže jsme vyrazili v početné sestavě i s novými kamarády Matˇkou a Andrejem z Trenčína a ještě dvěma mladými lidmi z Brna, celkem nás jelo 9…výlet se povedl, nejdříve se jelo na West bank, jak jsem psal výše, tat‘ka byl i v hrobce Tutankhamuna, na východním břehu jsme je vysadili u Karnak temple a jeli jim zařídit občerstvení, do Luxor temple jsme šli opět s nimi. Spokojeně unavení jsme kolem 23:00 přijeli zpátky do hotelu.

5.11. jsme si zaplatili ( á 5 USD ) již menší, tříhodinový výlet lodí k atolům, opět to bylo bezva, vzal jsem staré pečivo a u atolů jsme krmili korálové rybky, viděli jsme zbytky potopeného letadla..

6.11.se těsně po 23. hodině loučíme s našima i Nikou ( kterým to letí za 4 hodiny směr Brno ) a těsně po půlnoci , již

7.11. vyrážíme linkovým busem směr Cairo, pohodlně uléháme na zadní sedadla a za nepříjemného doprovodu nějakého ohromného egyptského filmu usínáme a probouzíme se před 7 hodinou ranní již v Cairu. Snad nás měl ještě někdo čekat z našeho předem objednaného balíku služeb, komu jsme měli dát i peníze za tuto poslední službu, nicméně nikdo tam nebyl, tak jsme za tyto poslední peníze vyrazili normálním spojem ( 130 km za cca 75 kč ..) se podívat na Suezský průplav do Ismalie, kde jsme byli kolem 11 hodiny ranní. Tam jsme hned objednali taxi, s jízdou na 30 km vzdálený most přes Suez s otočkou na Sinaji a zpět do Caira přes Saqquaru a Zosserovu pyramidu – nejstarší kamennou stavbu na světě, asi 5 tisíc let starou – a s odvozem na letiště na 17:00 , to vše za asi 550 kč….jediný háček byl ovšem v tom, že řidič, se kterým jsme to vše domlouvali, uměl obstojně anglicky, ale tento se nechal při odjezdu z Ismalie do Caira vystřídat svým kolegou, jen arabsky hovořícím poor manem, se kterým se ani Ivča, která už arabsky leccos ovládá, se místy nedokázala domluvit, takže jsme málem nestihli naše letadlo zpět do Riyadhu, kde dosedáme 21:50 našeho riyadského času a 22 asi 45 již jsme doma v našem domku a pochvalujeme si, jak je ohromné bydlet ve velkém městě nedaleko letiště ( je od nás asi 25 km… )

fotoalbum zpět na hlavní stranu